Reklama
 
Blog | Michaela Mlíčková Jelínková

Paralýza

Odkašlala si a tančila nerušeně dál. Ani si nevšimla, jak moc ho to popudilo. Jistě, oba vědí, že on je pouhým nájemcem, ale vzhledem k jeho ješitnosti mu tuto skutečnost velkoryse nepředhazovala příliš často. Hráli tu hru spolu docela dlouho. Někdy se sama sebe ptala, zda by se neměla občas ozvat. Ale dnešek nebyl ten případ.

***

Co ona to dělá? Copak nezná slušné vychování? Takové věci se v dobré společnosti přece nedělají. Když už si nemůžu pomoct,  dám si aspoň ruku před pusu, durdil se. Má sice jiné starosti, například každoroční cesta kolem Slunce, to není žádný půlmaratón – a k tomu ty věčné piruety…Ty se ale za čtyři a půl miliardy let už taky mohla naučit! No co, i kdyby jen za šest a půl tisíce let…

***

Reklama

Prezidenti, premiéři, králové a princezny, bossové i jejich podřízení zírali na nebe a hledali aspoň náznak toho, proč obloha ztichla. Byla nesměle azurová, jak umí být v krásném jarním dni, když má náladu; po šedi nebylo ani stopy. Co si to ti letištní kontroloři vymýšlejí? soptili mocní i bezmocní a vzrušeným hlasem probírali náhradní možnosti cestování z bodu A do bodu B. Manažeři leteckých společností s hlavami v rukou trudnomyslně přepočítávali ušlé milióny. Jen obyvatelé Přední Kopaniny a dalších obcí rozesetých kolem pražské Ruzyně se těšili na klidnou noc.

***

Ten možná pojede Pendolinem, tamten si o pár dní prodlouží pobyt v Praze, ale většina zůstane sedět na zadku tam, kde jsou, a budou řídit svět přes telefony a počítače. Ty, které živí její energie. Ostatně v tom mezi námi a počítačem není rozdíl: živí nás oba.

***

Ale co když to nebude jen zakašlání a přidá se i rýma? děsil se. Ještě to od ní chytnu. Sobecky zadoufal, že se dá brzy dohromady. Neuvědomil si, že kdo je v tuto chvíli nemocen, je on sám; četl novinové články jeden za druhým a zmocňovalo se ho neurčité napětí. Hluboko v podvědomí se ve spánku zavrtěla pokora.

 

***

1.jpg