Mám prostě neodbytný pocit, že to aktuální technicistní vytěsnění smrti ze života, neschopnost postavit se k ní v nemocnicích zpříma (nikdy přece nebude možné, aby každý umíral v hospicu), starání se jakoby jen o to, co má úzce utilitární smysl, zásadně souvisí s tím, že se nacházíme v období opouštění starých a hledání nových archetypů. A personál nemocnic si proto našel jakousi dočasnou náhražku, v institucích udržované a předávané zvyklosti, kterých když se přidrží, nemusí se každý osobně setkat s tou zásadní aktuální přechodovou nejistotou.

A okolí tyhle neosobní zvyklosti přijímá tak trochu jako dočasný archetyp. Málokdo se dožaduje, aby se lidé projevovali ve svém zaměstnání jinak, osobněji, bez té rutinní ochranné masky.

Šetření sil chápu. Udělala jste i tak víc, než dělá většina. Třeba si to ta sestřička tady přečte. Napsala jste to hezky. Díky.

Some of his sayings are really intriguing. E.g.:

„How old would you be if you didn’t know how old you are?“

🙂

Mám pocit, že nejhorší totiž je, když člověk objeví obtisk toho, co kritizuje a co se mu nelíbí, uvnitř v sobě. Málokdy si to chceme připustit – ale možná právě proto jdou změny tak pomalu, protože si příliš zjednodušujeme to „na druhé straně“, vytváříme si model „my a oni“ – a ten je nepravdivý, protože reálná struktura je jedno velké my… Kdykoliv se člověk sebezáchranně vydělí, je to asi špatně.

Semtam jsem se potkal s tím, jak právě nemocnice nebo školy postupně „přerazily“ vnitřní vzorce mladých nadšených lékařů, sester, učitelů… člověk se s nimi potká za deset let a ejhle, oni se chovají stejně, jako ti lidé, jejichž jednání předtím nechápali a kritizovali.

Jasně, média mohou leccos, ale nepřipadá vám, že tak jako politika jsou i jiné oblasti života společnosti u nás až zoufale intaktní? Jako když kamsi jede tank, řidič je s posádkou zaklaplý uvnitř, nahoře se mu semtam snaží někdo dobouchat do pancíře nebo mu dát cosi před oči do průzoru, ale dlouho to netrvá a vždycky spadne. Tank jede dál svou cestou a ti mimo něj se utěšují, že příště se to určitě povede.