Reklama
 
Blog | Michaela Mlíčková Jelínková

Vánoční výlet

Přichází zvláštní doba. Doba výletů v mém soukromém tryskáči. 

I když jezdím každým rokem čím dál víc daleko, začínají tyhle výlety pořád stejně.

Na začátku bývá – jak jinak – světlo. Stovky světýlek. Vysílají do tmy tichou adventní morseovku. Jestli jste ani letos nezapomněli, možná pohledem spočinu i na vašem okně.

Mají totiž sílu, tyhle majáčky života a naděje. Vábí mě mocně a vůbec nevadí, že jsou Made in China. Nevadí, že jsou LEDové. Rozpouštějí temnotu jako královské pochodně.

Reklama

Vůně jehličí, vanilkových rohlíčků, mandarinek a lineckého cukroví.

Koledy vyťukávané na bílé a černé klávesy. Noviny, které nepřináší TV NOVA, ale čisté hlasy schované v drážkách vinylových desek, magnetických páskách a cédéčkách.

Sníh, který se tiše snáší a ještě tišeji taje na chodníku a na jazyku.

Tyhle drobnosti nade mnou mají moc. Každá zvlášť i všechny dohromady jsou vypínač, který v mém mozku zapne neuronové dráhy, které po zbytek roku zahálejí.

Výlet začíná.  

Jak tak letím časem, vidím mámu, jak zadělává těsto na perníčky. Měsíc dopředu, aby stačily změknout. Pomáhám jí, protože ji čeká ještě asi tak deset druhů. Ruce mám ulepené od bílkové polevy, která vytéká z mikroténového pytlíku, protože jsem ho nastřihla příliš.

Táta postupně přeměňuje náš panelákový byt v hustý les. Smrkové a jedlové ověsy jsou prakticky všude – kromě koupelny. Vím, co to znamená. Jdu pro žehličku a žehlím pomačkané barevné stužky a omotávám jimi špičky ověsů. Úhledné mašle. Jde to těžko, protože konce svazků chvojí jsou rozčepýřené. Píchá to, ale s výsledkem jsou všichni spokojeni. Tak i já.

Je Štědrý den. Vůně kuby s česnekem a houbami se line z trouby. Po bytě se všichni pohybujeme ve stavu středně těžké intoxikace purpurou a františky. Táta právě zapálil desátého. Prasátko ani tak neuvidím, protože budu potají ujídat brambory, okurky a nejspíš i majonézu během přípravy bramborového salátu. Táta z garáže konečně přiváží stromeček. Je to bezpochyby nejdokonalejší a největší stromeček v našem paneláku a nejspíš i v celé naší čtvrti. Táta pečlivě rozvěšuje ozdoby na větve Jedle, co spolkla pravítko. Každá ozdoba je právě tam, kde má být. Připadá mi, že bych to tak dobře nedokázala.

Ale letos to zkusím.

Třeba bude můj syn taky jednou cestovat na Vánoce časem.

 

***

Věnováno mým rodičům za všechny naše společné Vánoce. 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama